HEBREJSKÁ KNIHOVNA KABALISTICKÝCH TEXTŮ
מדור ספרי המרכבה knihy kabaly Merkava
פרקי היכלות רבתי Hechalot rabati. Nejvyhlášenější dílo kabaly merkava. Cesta rabiho Jišmaela nebeskými paláci.
ספר הרזים Sefer ha-razim. Text z talmudických dob pod silným vlivem helénismu. Užívá magické praktiky blízké tradiční západní magii.
 
ספר יצירה עם מפרשים Sefer jecira a komentáře k ní
ספר היצירה Sefer jecira. Základní dílo kabaly připisované patriarchovi Abrahamovi.
פירוש הראב״ד לספר יצירה Výklad Sefer jecira od rabiho Abrahama ben Davida z Posquières (Raavad, 1125–1198).
הר"י סגי נהור לספר יצירה Výklad Sefer jecira od rabi Izáka Slepého (Jicchak Sagi-Nehor – 1160–1235), syna Raavada z Posquières.
פרוש הרמב"ן לספר היצירה Výklad Sefer jecira od rabi Moše Ben Nachmana (aka Nachmanides, Ramban, 1194–1270). Učenec a kabalista původem z Gerony ve Španělsku. Autor jednoho z prvních a nejdůležitějších mystických komentářů Tóry. Na sklonku svého života se přestěhoval do Svaté země a posílil židovskou komunitu v Jeruzalémě. Je pohřben v Akku.
הר"י דמן עכו לספר היצירה Výklad Sefer jecira od rabi Jicchaka z Aka (1250–1340), který byl žákem Rambana, a bývá řazen mezi kabalisty extatické školy.
פרוש הרמ"ק לספר היצירה Výklad Sefer jecira od rabi Moše Kordovera (Ramak, 1522-1570).
פירוש מעשה בראשית ע"ד רמז להגר"א ז"ל המיוסד ע"פ הספר יצירה Výklad Maase Berešit na základě Sefer jeciry od rabi Elijahu z Vilna (GRA – Gaon rabi Elijahu, 1720–1797).
 
מדור ספרי הזוהר Zohar a přičleněné spisy
ספרא דצניעותא Sifra di-ceniuta. Bezesporu nejtemnější část Zoharu, shrnující v pěti kapitolách "rašej perakim" (počátky oddílů) celé tradice.
פ' הגר"א לספרא דצניעותא  Výklad Sifra di-ceniuta od rabi Elijahu z Vilna (GRA – Gaon rabi Elijahu, 1720–1797). Tento litevský učenec a kabalista byl znám mj. svou opozicí vůči chasidismu a kritickými edicemi základních textů.
ספר הזוהר חלק א Sefer ha-zohar. 1. díl. Komentář ke knize Berešit.
ספר הזוהר חלק ב Sefer ha-zohar. 2. díl. Komentář ke knize Šemot.
ספר הזוהר חלק ג Sefer ha-zohar. 3. díl. Komentář ke knihám Vajikra, Bemidbar, Devarim.
רעיא מהימנא Raja mehemna. Výklad jednotlivých micvot.
אדרא זוטא Idra zuta. Malé shromáždění. Učení rabi Šimona o mírách Božího těla (Šiur koma), které přednesl svým žákům před svou smrtí.
תוספות Tosafot. Dodatky k různým částem Zoharu.
השמטות Hašmatot. Krátké doplňky k Zoharu.
ספר הזוהר החדש Zohar chadaš. Pozdější výklady Tanachu, přidané k vydáním Zoharu.
מדרש הנעלם Midraš ha-neelam. Mystický midraš k různým částem Tanachu, psaný směsí aramejštiny a hebrejštiny,.
סתרי אותיות Sitre otiot. Diskuze rabi Šimona o významu písmen hebrejské abecedy.
סתרי תורה Sitre Tora. Výklad některých veršů knihy Berešit, který je ve vydáních Zoharu tištěn paralelně s hlavním textem.
ספר תקוני הזוהר Tikune Zohar. Komentář knihy Berešit, který obsahuje vysvětlení 70 aspektů Tóry. Každý oddíl začíná novým výkladem slova berešit. Podobně jako Raja mehemna nebo Zohar chadaš se Tikunim dostalo i samostatného vydání.
 
מדור ספרי קבלה anonymní kabalistické spisy
ספר הבהיר Sefer ha-bahir. Práce neznámého autora z jižní Francie konce 12. století, připisovaná rabimu Nechunjovi ben ha-Kana. Nejstarší dílo kabaly.
ספר הייחוד Sefer ha-jichud. Připisována rabi Chamaj gaonovi.
ספר העיון Sefer ha-ijun. Kniha napsaná v Provence, připisována rabi Chamaj gaonovi.
ספר מעין החכמה Sefer majin ha-chochma. Anonymní dílo z Provence ze stejného okruhu jako Sefer ha-ijun údajně sdělené Mojžíšovi andělem Michaelem.
ספר מדרש שמעון הצדיק Midraš Šimon ha-cadik. Další z anonymních děl pocházejících z Provence.
פירוש ל״ב נתיבות מקבלת הגאונים Piruš 32 netivot mi-kabalat ha-gaonim. Výklad 32 stezek podle tradice gaonů.
סוד ידיעת המציאות מקבלת הגאונים Sod jediat ha-meciot me-kabalat ha-gaonim. Anonymní výklad Ezechielovy vize.
סוד הנבואה מרבי יעקב משגביא Sod ha-nevua. Stručný ýklad proroctví a příprav nutných k jeho dosažení.
אגרת אל הרמב״ן ז״ל מרבי אברהם גאון ז״ל Ageret el ha-Ramban me-rabi Avraham gaon. Dopis Rambanovi obsahující popis jednotlivých sefir.
ספר התמונה Sefer ha-temuna. Anonymní dílo, napsané přibližně z roku 1270 a připisované rabi Jišmaelovi Veleknězi. Přináší tři výklady forem hebrejské abecedy, které představují Boží manifestaci ve stvoření a zabývá se teorií o šemitách, kosmických cyklech.
ספר הפליאה Sefer ha-pelija. Práce neznámého autora ze 14. století (pravděpodobně toho, který napsal též Sefer ha-kana).
ספר הקנה Sefer ha-kana. Práce neznámého autora ze 14. století (pravděpodobně toho, který napsal též Sefer ha-pelija).
ספר מערכת האלקות Sefer maarechet ha-Elohut. O sefirách a podstatě Božství. Anonymní dílo ze 14. století připisované rabi Perec ha-Kohenovi.
ספר שושן סודות Sefer šošan sodot. Anonym z 15. století, připisovaný některému z Rambanových žáků nebo rabi Mošemu z Kyjeva.
ספר מעולפת ספירים Sefer me’ulefet sapirim. Vybrané texty ze Zoharu uspořádané do 28 kapitol.
 
מדור כתבי הרב עזריאל מגירונה ז״ל Rabi Azriel z Gerony (1160–1238), žák rabiho Izáka Slepého. Mimo jiné napsal Šaar ha-Šoel, komentář k Sefer jecira, komentář k talmudické agadě, komentář k liturgii (mystické meditace) a Sod ha-korban o mystickém významu obětí.
ביאור עשר ספירות Beur eser sefirot. Výklad o deseti sefirách formou hypotetického dialogu.
 
מדור כתבי רבי אברהם ב״ר אלכסנדר מקולוניא ז״ל Rabi Avraham ben Alexander z Kolína (Axelrad z Cologne), (13. stol. kolem r. 1240). Žák rabiho Eleazara ben Judy z Wormsu. Přesídlil do španělska kde nejspíše studoval s rabi Ezrou Solomonem ben Abraham Adretem.
ספר כתר שם טוב Keter šem tov. Traktát pojednávající o Tetragrammatonu, ve kterém se autor pokouší o syntézu aškenázského chasidismu a kabalistických směrů z Provence a ze Španělska.
 
מדור כתבי רבי אברהם אבולעפיא ז"ל Rabi Avraham Abulafia (1240–1291), zakladatel a zastánce tzv. „prorocké kabaly“, autor mnoha spisů o písmenkových kombinací a návodů na dosažení extatického stavu.
חיי עולם הבא Chaje olam ha-ba. Abulafiovo nejdůležitější dílo, v němž popisuje meditační metody jako cestu k osvícení.
וזאת ליהודה Ve-zot li-Jehuda. Pro Jehudu, odpověď na Rašbovy výtky. Napsáno na Sicilii jako dopis Jehudovi z Barcelony.
אור השכל Or ha-sechel. Světlo intelektu, důležitý výklad Abulafiova systému a technik. Napsáno na Sicilii r. 1285. Věnováno Abrahamovi Comtimu a Natanovi Chararovi, dvěma Abulafiovým žákům v Messině.
ספר החשק Sefer ha-chešek. Kniha zanícení, důležitá kniha o Abulafiově systému meditace.
אמרי שפר Imrej šefer. Slova krásy, úvod k Abulafiově systému. Napsáno r. 1291.
גן נעול Gan na’ul. Zapečetěná zahrada, komentář k Sefer jecira. Napsáno na Sicilii r. 1289.
שבע נתיבות התורה Ševa netivot ha-tora. Sedm stezek Tóry o metodách studia Tóry.
אוצר עדן הגנוז Ocar Eden ha-ganuz. Pokladnice skrytého Edenu, komentář k Sefer jecira, obsahující důležitý autobiografický materiál. Napsáno na Sicilii r. 1285.
גט השמות Get ha-šemot. Dílo shrnující Abulafiovy názory na uspořádání světa a význam Božích jmen.
 
רבי אברהם מרימון הספרדי Rabi Avraham ben Jicchak z Granady, (13. stol.). Španělský kabalista o jehož životě není nic bližšího známo.
ספר ברית מנוחה Berit menucha. Dílo vzniklé ve 14. stol. ve Španělsku, připisované rabi Abrahamovi z Granady. Vykládá významy 26 způsobů vokalizace Tetragramu (tiskem vyšlo pouze deset). Svým symbolismem nezapadá mezi obvyklá kabalistická díla. Nese stopy vlivu Avrahama Abulafii, ale jeho jazykovou a písmenkovou mystiku kloubí se složitou mystikou světel. Dílo tvoří základ tzv. praktické kabaly a bylo vysoce hodnoceno pozdějšími kabalisty, kupř. Moše Kordoverem a Arim.
 
מדור כתבי רבי משה בן שם טוב די ליאון ז״ל Moše ben Šem Tov de Leon (1240–1305), významný kabalista, pravděpodobný autor většiny Zoharu. O jeho učitelích a raných studiích není nic bližšího známo. Po zájmu o filosofii se natrvalo obrátil ke kabale a navázal kontakty s mnoha skupinami v Kastilii. Zajímal se zejména o tradice geronské kabalistické školy a učení Todrose Abulafii a Mošeho z Burgosu. V 2. pol. 13. století měl také velmi blízko k Josefu Gikataliovi.
ספר שקל הקדש Šekel ha-kodeš. Základy kabalistické nauky o deseti sefirách a čtyřech světech.. Dílo má z toho či onoho důvodu velmi blízko k Zoharu a používá velmi podobnou terminologii.
 
מדור כתבי רבי יוסף גיקטליה ז"ל Rabi Josef Gikatalia (1248–1310). Narodil se v Medinaceli, Kastilie a žil po mnoho let v Segovii. V letech 1272–1274 studoval u Abrahama Abulafii, který jej považoval za svého nejlepšího studenta. Napsal Ginat egoz; Šaare cedek; Šaar ha-nikud.
ספר שערי צדק Šaare cedek. Pojednání o deseti sefirách, víceméně přepracované dílo Šaare ora.
ספר הניקוד Sefer ha-nikud. Kniha tvoří mystický výklad samohláskových značek.
ספר החשמל Sefer ha-chašmal. Kabalistický komentář k Ezechielově vizi.
ספר שערי אורה Šaare ora (Brány světla, v latinském překladu Portae lucis). Kniha o deseti sefirách a jejich jménech připisovaná rabi Josefu Gikataliovi. Jedná se o pojednání o Božích Jménech v deseti kapitolách, kde se Gikatalia staví poněkud nepřátelsky k filosofii. Cituje výhradně Sefer jeciru a Pirkej hechalot, což je v rozporu s jeho dřívějšími názory. Někteří autoři proto zpochybňují Gikataliovo autorství, ale je docela možné, že se jedná jen o jeho odklon od filosofie k mystice. Tato kniha byla přeložena do latiny a křesťanský kabalista Reuchlin ji použil ke kritice svých odpůrců.
סוד הנחש Sod ha-nachaš. Výklad tajemství biblického hada, prvotního hříchu a vyhnání z ráje.
 
מדור כתבי רבי מנחם רקאנאטי ז"ל Rabi Menachem Rekanati (1250–1310). Významný italský kabalista, jehož dílo mělo vliv nejen na mnoho dalších kabalistů, ale díky překladům Pico de Mirandoly ovlivnilo i křesťanskou kabalu. Autor jednoho z nejpopulárnějších esoterních výkladů Tóry.
פירוש על התורה Peruš al ha-Tora. Výklad Tóry s pomocí celé řady kabalistických zdrojů, mj. Zoharu a Bahiru. Aramejské pasáže jsou přeloženy v závorkách. První vydání je Venice 1523.
מדור כתבי רבי מאיר בן גבאי ז"ל Rabi Meir ben Gabaj (1480–1540). Španělský exulant, autor nejobsáhlejšího kompendia kabaly do dob Safedu, Sefer avodat ha-kodeš.
ספר עבודת הקודש לר"מ גבאי Sefer avodat ha-kodeš. Jedna z raných prací osvětlujících základní koncepty kabaly. Kniha má čtyři části: 1. o jednotě Boží, 2. o uctívání Boha, 3. o účelu lidské existence, 4. vysvětlení esoterních částí Tóry, který se v zásadě skládá z postupného výkladu první kapitoly knihy Berešit a první kapitoly Ezechiela. Vydáno v Krakově 1534.
ספר דרך אמונה Sefer derech emuna. Obsáhlá obhajoba kabalistické nauky o sefirách založená na Azrielově Beur eser sefirot.
 
מדור כתבי רבי יוסף קארו ז"ל Rabi Josef Karo (1488–1575). Narodil se ve Španělsku, ale jeho rodina již v roce 1492 musela emigrovat. Později se stal hlavou safedské školy a mj. učitelem rabi Moše Krodovera. Ačkoli byl známý spíše jako právníka a autor knihy Šulchan aruch, zapsal se i do dějin kabaly.
מגיד מישרים Magid mešarim. Tuto knihu tvoří cosi na způsob deníku, do něhož si Karo v průběhu padesáti let zaznamenával rozhovory se svým nebeským rádcem (magidem). Tyto rozhovory se týkají různých subjektů. Magid nabádá Kara k maximální pokoře a skromnosti, k horlivým modlitbám a k bezmezné trpělivosti. Zvláštní důraz je kladen na odříkání, magid Karovi radí ohledně rodinných záležitostí, schvaluje či kritizuje jeho náboženské otázky. Karo od svého magida přijímá nové koncepty pouze co se týče kabaly, na jejíž studium mu nezbýval takřka žádný čas. Jedná se o kabalistické výklady Tóry, které obsahově, byť nikoliv svou formou, připomínají teorie rabi Kordovera, který byl Karovým žákem.
 
מדור כתבי רבינו משה קורדוברו (הרמ"ק) ז"ל Rabi Moše Kordovero (aka Ramak, 1522–1570). Ramak byl vůdcem safedské školy kabalistů a je autorem několika důležitých kabalistických děl, kromě Pardes napsal ještě mj. Ejlima rabati; Or neerav, Or jakar (monumentální dvacetisvazkový komentář Zoharu). Byl žákem Josefa Kara a rabi Šelomo Alkabece.
ספר פרדס רמונים Pardes rimonim (1549). Základní kabalistické dílo rabi Moše Kordovera, které ve 32 kapitolách shrnuje všechna témata kabaly - deset sefir, způsob jakým Ejn sof jimi působí, výklad třiceti dvou stezek moudrosti i padesáti bran rozumnosti, podrobné vysvětlení jmen Božích i otázky extatické praxe (jejímiž hlavními pramenem jsou Kordoverovi díla Abrahama Abulafii a Jicchaka z Aka).
ספר אור נערב Or neerav. Úvod do kabaly pro (téměř) úplné začátečníky od Ramaka, zamýšlený jako populárnější verze Pardes rimonim. Dílo je podle Ramakova syna Gedaliaha pouhým torzem mnohem rozsáhlejšího projektu.
פירוש אור יקר על בראשית א:אVýklad Or jakar k prvnímu verši knihy Berešit.
פירוש אור יקר על הנבואהVýklad proroctví, jeho klasifikace a příprav nutných k jeho dosažení z Or jakar (oddíl Šiur koma).
דרישות בעניני המלאכיםVýklad o podstatě a funkci andělů, o vizi merkavy, Božích jménech a jejich použití.
ספר גרושין
Výklady Tóry napsané pomocí extatických metod používaných během Ramakových četných dobrovolných exilů (gerušin).
 
מדור כתבי רבי יצחק לוריא אשכנזי (האר"י) ז"ל Rabi Jicchak Luria (aka Ari, Arizal, 1534–1572). Narodil se v Jeruzalémě, zemřel v Safedu. Po Ramakově smrti vedl dva roky tamní kabalistickou školu a stal se zakladatelem nového druhu kabaly, tzv. „lurijánské kabaly”.
מדור כתבי רבי חיים ויטאל ז"ל Rabi Chajim Vital (1543–1620). Nejvýznačnější žák a zapisovatel rabiho Lurii.
ספר עץ חיים Ec chajim. Základní dílo lurijánské kabaly.
ספר פרי עץ חיים Pri ec chajim. Rozvedení konceptů knihy Ec chajim.
שער הכוונות Šaar ha-kavanot. Mystický výklad modliteb.
שער הגלגולים Šaar ha-gilgulim. Pojednává o stěhování duší.
שער הפסוקים Šaar ha-pasukim. Kniha obsahuje výklady veršů z Tanachu.
שער מאמרי רשב"י Šaar maamarej Rašbi. Komentář Zoharu.
שער מאמרי רז"ל Šaar maamarej Razal. Komentář výroků rišonim.
ספר לקוטי הש"ס Sefer likutej ha-Šas. Kabalistická pojednání ohledně některých talmudických traktátů.
ספר שערי קדושה Šaare keduša. Jedno z nejslavnějších děl praktické kabaly. Zde je klasické vydání, obsahující první tři kapitoly. Čtvrtá kapitola obsahující výňatky z jiných děl extatické kabaly nebyla totiž k většině vydání tištěna.
ספר עץ הדעת טוב Sefer ec ha-daat tov. Komentáře Tóry podle jednotlivých oddílů.
 
כתבי רבי מנחם עזריה מפאנו (רמ"ע מפאנו) Rabi Menachem Azarja de Fano (aka Rama Mi-Pano, 1548–1620). Italský kabalista, jeho učitelé byli Jisrael Sarug a Mordechaj Dato.
עשרה מאמרות Asara maamarot. Deset kabalistických traktátů. Ve skutečnosti jenom pět esejů, které byly vydány pod názvem Amarot tehorot ve Frankfurtu, 1698.
ספר גלגולי נשמות Gilgulej nešamot. Kniha o duších a jejich reinkarnacích (včetně sledování reinkarnací duší jednotlivých biblických postav).
ספר יונת אלם א-ב Jonat elem. Klasická práce o teologii a kosmologii kabaly, vysoce ceněná pražským rabínem Ješajahu Horowicem.
 
כתבי רבי אברהם אזולאי Rabi Avraham Azulaj (1570-1643). Marocký kabalista, duchovní žák r. Moše Kordovera. Napsal řadu knih o kabale a filosofii, mj. i třísvazkový komentář k Zoharu a velmi populární úvod do kabaly Chesed le-Avraham.
חסד לאברהם Chesed le-Avraham. Metodické zpracování předluriánské kabaly.
מדור כתבי רבי משה חיים לוצאטו (רמח"ל) Rabi Moše Chajim Luzzato (aka Ramchal, Padova 1707–1746). Autor mnoha kabalistických prací, mj. Kalach pitchej chochma a Mesillat ješarim.
ספר קל"ח פתחי חכמה Kalach pitchej chochma – 138 bran moudrosti. Encyklopedické shrnutí celé kabaly ve 138 kapitolách, mnohými považované za nejsystematičtější zpracování tohoto předmětu vůbec.
ספר מסילת ישרים Mesilat ješarim. Nejznámější Ramchalova kniha, která se stala základním dílem eticky zaměřeného hnutí Musar.
ספר דרך עץ חיים Derech ec chajim. Komentář Lurijova díla Ec chajim, který měl být úvodem k Pitchej chochma.
מאמר העקרים Maamar ha-ikarim. Syntéza klasické filosofie a kabaly.
מאמר החכמה Maamar ha-chochma. Esej o úloze člověka v rámci stvoření.
מאמר על ההגדות Maamar al ha-agadot. Pojednání o různých způosbech výkladu tradice.
ספר דרך חכמה Derech chochma. Dialog mezi žákem a učitelem o podstatě a získání moudrosti.
ספר דעת תבונות Daat tevunot. Obsáhlý rozhovor, ve kterém intelekt poučuje duši o vztahu Boha ke světu a k člověku.
כללי פתחי חכמה ודעת Kelalej pitchej chochma va-daat. Dílo pojednávající o podstatě stvoření a sefir, jejich vztahu k parcufům a také o problematických pojmech jako je např. Sitra achra – druhá strana.
כללי מאמר החכמה Kelalej maamar ha-chochma. Stručné vysvětlení kabalistické terminologie ke knize Maamar ha-chochma..
כללי ספר קנאת ה׳ צבאות Kelalej sefer kanat ha-šem cevaot. Výklad pojmů obsažených v knize Sefer kinat ha-šem cevaot.
ספר קנאת ה׳ צבאות Sefer kinat ha-šem cevaot. Další Ramchalovo pojednání shrnující vesměs všechno tradicí předávané učení o Bohu, sefirách, parcufech a světech, se zvláštním zřetelem k otázkám řízení světa a Boží prozřetelnosti.
ספר כללות שרשי החכמה Kelalot šorašej ha-chochma. Krátký esej o kabale.
כללי ספר מלחמות משה Kelalej sefer milchamot Moše. Navzdory svému názvu jde o klasické dílo lurijánské kabaly, pojednávající o cimcumu, parcufech a Adamu Kadmonovi.
ספר פנות המרכבה Sefer panot ha-merkava. Tato kniha se dělí na čtyři oddíly podle čtyř tváří merkavy.
סוד המרכבה דמות אדם והיחוד Sod ha-merkava demut Adam ve-chajot. Vysvětlení proč je jednou z tváří merkavy podoba člověka.
תפלות לפנות המרכבה Tefilot le-panot ha-merkava. Kabalistický sidur.
פירוש מאמר הזוהר ריש משפטים Piruš maamar ha-Zohar. Výklad začátku oddílu Mišpatim.
פירוש מאמר ארימת ידי בצלותין Piruš maamar aremit jedaj bi-celotin. Výklad části Zoharu o pozvedání rukou při modlitbě.
מאמר ויהי מקץ לרמח״ל ז״ל Maamar va-jehi mikec. Výklad pasáže Berešit 41 mystickým způsobem, ne nepodobným midrášům Zoharu.
פירוש למאמר ויהי מקץ Piruš le-maamar va-jehi makec. Komentář některých nejasností z předchozího výkladu.
פירוש משנה ראשונה לספר יצירה Piruš mišna rišona le-Sefer jecira. Výklad prvního verše Sefer jeciry.
עשרה אורות Asara orot. Deset světel - shrnutí kabalistické nauky do deseti bodů.
ביאורים לספר אוצרות חיים Beurim le-sefer Ocarot chajim. Vysvětlení ke knize Ocarot chajim.
ספר משכני עליון Sefer miškani elijon. Esej vysvětlující Horní Chrám, o kterém se zmiňuje tradice, a jeho podobu, zákony a nařízení. 
דברי תורה בשם המגיד לרמח״ל ז״ל Divrej Tora be-šem ha-magid. Poučení o skrytém významu Tóry získané prostřednictvím magida - pozoruhodný dokument Ramchalovy extatické praxe.
ליקוטים מכתבי הרמח״ל ז״ל Likutim me-kitvej ha-Ramchal. Vybrané pasáže z Ramchalových spisů.
ראשי פרקים של דברי תורה Rašej perakim šel Divrej Tora. Drobný doplněk k dílu Divrej Tora.
 
מדור כתבי רבי שלום שרעבי Rabi Šalom Šarabi (aka Rašaš, 1720–1777) se narodil v Jemenu, ale později se přestěhoval do Svaté země, kde se stal vůdcem ješivy v Bet-Elu. Za autority v kabale považoval jen Zohar, Ariho a Chajima Vitala. Díla ostatních Ariho žáků nebo jiných kabalistů vůbec nestudoval.
ספר נהר שלום Sefer nahar šalom. Komentář Kavanot ha-tefila rabiho Jicchaka Lurii od Rašaše.
ספר חסדי דוד Sefer chasdej David. Rašašův pohled na základní principy lurijánské kabaly.

 

Spravováno a vedeno